Tisková zpráva z 17.5.2024:
Signatáři výzvy Otevřete České Švýcarsko! se znovu obrací na premiéra. Upozorňují na nerovné podmínky a zkreslené informace
Zatímco v nedaleké soutěsce na německém území vyšla Správa národního parku České Švýcarsko vstříc, pomohla odtěžit nebezpečné stromy, a tím zpřístupnit oblíbené místo turistům – v případě Edmundovy soutěsky tuto možnost vytrvale odmítá. Pokračuje navíc v laxním přístupu a bagatelizaci problémů, k nimž patří neprostupnost území a úbytek návštěvníků. Zástupci místní samosprávy i podnikatelů tak znovu žádají o pomoc v podobě konkrétní akce premiéra ČR Petra Fialu.
Situace, na níž již v lednu letošního roku upozornili signatáři výzvy Otevřete České Švýcarsko! ministerského předsedu Petra Fialu, se nelepší, spíše naopak. Uzavřených cest přibývá, prostupnost území se nezlepšuje a zpřístupnění oblíbených turistických cílů je v nedohlednu. Jednání se zástupci Správy národního parku České Švýcarsko (dále jen Správa národního parku ČŠ) k ničemu nevedou, a tak místní konkrétní požadavky formou otevřeného dopisu znovu směřují přímo premiérovi.
Dvojí metr poškozuje českou stranu
Jako příklad nepochopitelného postupu, který poškozuje českou stranu území národního parku, uvádí signatáři Edmundovu soutěsku. Ta má být uzavřena minimálně další tři roky. Přitom jen
o kousek dál Správa národního parku ČS povolila a aktivně se podílela na pracích, které umožnily odtěžení nebezpečných stromů a zpřístupnění soutěsky Obere Schleuse na říčce Křinice. Ta se nachází na německém území, a to hned u hranic. Práce probíhaly i na české straně, kde Správa národního parku ČŠ jinak důsledně trvá na bezzásahovosti. „V případě Edmundovy soutěsky Správa národního parku ČŠ argumentuje bezpečností lidí a ohledem na přírodu. To jsou pochopitelné priority. Ptáme se ale, proč něco lze zjevně bezpečně učinit jen o pár kilometrů dál, když se jedná o morfologicky shodné území se stejným stupněm ochrany a s podobným rozsahem následků kůrovcové kalamity. Domníváme se, že tímto dvojím metrem Správa národního parku ČŠ porušuje základní principy evropského práva, jakými jsou právo na spravedlivý přístup, právo na rovné příležitosti a nediskriminaci, stejně jako i pravidla pro hospodářskou soutěž, když zvýhodnila aktéry na německé straně,“ vysvětluje za zástupce signatářů Sven Czastka. Pro dokreslení uvádí, že na srovnatelně velkém území národního parku Saské Švýcarsko, tj. v Německu, je zhruba 400 km turistických cest, zatímco v Českém Švýcarsku jen 150 km.
Klidové území je veřejnosti prakticky nepřístupné
V klidových územích národního parku je platnými nařízeními zakázáno pohybovat se mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody. V případě Českého Švýcarska to znamená, že se do klidového území veřejnost prakticky nedostane. Většina značených cest je tu totiž uzavřena, a tak se tato část národního parku stává neprůchodnou.
Jde přitom o atraktivní oblast soutěsek Kamenice a dále podél hranice s Národním parkem Saské Švýcarsko v oblasti od Zadní Doubice po Hřensko. Uzavřením těchto i dalších přeshraničních cest se návštěvníkům komplikuje možnost projít do Německa, kde cesty pokračují, jsou udržované
a přístupné. K dispozici zbývají jen dva hraniční přechody schválené ještě před založením národního parku.
Sporná interpretace klíčových dat
Zarážející je podle signatářů i práce s daty ze sčítačů, na jejichž základě Správa národního parku ČŠ tvrdí, že byla na území národního parku loni zaznamenána vyšší návštěvnost než v posledním předcovidovém roce, tedy v roce 2019. „Správou zveřejňované informace o návštěvnosti tomu neodpovídají. V některých lokalitách návštěvnost v meziročním srovnání skutečně mírně roste. Patří k nim Šauštejn, Jetřichovice – Ozdravovna nebo Tři prameny. V celkovém součtu to však ani zdaleka nemůže vyvážit razantní propad v návštěvnosti míst, která v minulosti patřila k nejoblíbenějším. Jde především o Edmundovu soutěsku, Gabrielinu stezku a v menší míře také o Meznou. Pokud bychom srovnali celková čísla v roce 2019 s těmi z roku 2023, jde o pokles o téměř 40 %,“ vypočítává místní senátor a předseda příslušného senátního výboru Zbyněk Linhart, který se tématu dlouhodobě věnuje.
Upřesňuje, že tímto i dalšími způsoby se podle signatářů snaží Správa národního parku ČS téma bagatelizovat. Senátor Linhart rovněž připomíná, že záměrem signatářů není přetížení národního parku turisty, ale soulad mezi ochranou přírody a naplněním dalších záměrů národního parku, kterými jsou podpora vzdělávání, rekreace a osvěta.
Dalším důležitým bodem výzvy jsou nedostatečné kompetence obcí, které jsou zodpovědné za území sousedící s národním parkem. Jejich zástupci volají po posílení role místních samospráv
v území národního parku.
První otevřený dopis odeslali signatáři výzvy Otevřete České Švýcarsko! premiérovi Petru Fialovi v lednu 2024. Ministerský předseda reagoval formou dopisu, v němž potvrdil, že si je vláda vědoma dlouhodobě složité situace v Národním parku České Švýcarsko i závažnosti škod. Ujistil, že se s dalšími členy vlády problematice věnují. Ministr životního prostředí měl podle něj zajistit, aby byly klíčové kroky vedoucí ke znovuotevření celého národního parku lépe komunikovány se všemi dotčenými stranami a aby byly probíhající činnosti co možná nejvíce urychleny. Tomu však podle signatářů další postup zástupců Správy národního parku ČŠ v praxi neodpovídá.
Vládu v čele s premiérem Petrem Fialou tak signatáři ve druhém dopise žádají o skutečné řešení, které by vedlo ke znovuotevření celého Národního parku České Švýcarsko.
Kontakty na zástupce výzvy Otevřete České Švýcarsko!:
Zbyněk senátor, senátor za Děčínsko, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
email: zbynek.linhart@zbyneklinhart.cz, telefon: 777 938 830
Sven Czastka, ACTIVE POINT Děčín
email: sven.czastka@active-point.cz, telefon: 777 499 804
Milan Dařina, předseda Svazku obcí v Národním parku České Švýcarsko, místostarosta obce Jetřichovice
email: darina.milan@seznam.cz, telefon: 603 547 641
Jan Srb, Pivovar Falkenštejn s.r.o.
email: Jan.Srb@pivofalkenstejn.cz, telefon: 603 209 124
Odpověď premiéra Petra Fialy ze dne 13.2.2024.
Tisková zpráva z 19.1.2024:
České Švýcarsko v zoufalé situaci. Místní žádají o pomoc premiéra
Téměř 20 % turistických cest v Českém Švýcarsku je nepřístupných nebo odznačených. Více než rok a půl po požáru zůstává uzavřena Edmundova soutěska, kterou běžně navštěvovalo až 300 000 turistů ročně, a také oblíbená Gabrielina stezka vedoucí na Pravčickou bránu. Odhad ekonomických škod v letech 2022 a 2023 přesáhl hranici 2 miliard korun. To pociťují i obyvatelé postižených obcí. Problémů je ale více. Nedořešené zásady péče o národní park a nedostatečné kompetence obcí totiž znemožňují efektivní správu území s vysokou přírodní i kulturní hodnotou. Výsledkem dlouhodobých jednání se Správou národního parku České Švýcarsko a zástupci Ministerstva pro životní prostředí je řada příslibů, ovšem jen minimum skutečných akcí. Obyvatelům, podnikatelům i zástupcům místní samosprávy došla trpělivost a s výzvou Otevřete České Švýcarsko! se obrací přímo na premiéra České republiky Petra Fialu.
Otevřený dopis shrnující neutěšenou situaci v Českém Švýcarsku má v první vlně 56 signatářů. Je mezi nimi 20 starostů měst a obcí z regionu, ale své podpisy připojili i ostatní zástupci místní samosprávy a podnikatelé nejen z oblasti cestovního ruchu.
Iniciátoři výzvy Otevřete České Švýcarsko! uvádí hned několik palčivých problémů sužujících oblast, která se více než rok a půl potýká s následky lesního požáru. Ten byl podle archeologů možná největší a nejničivější v této oblasti od poslední doby ledové.
Uzavřené stěžejní cesty i turistické skvosty
V národním parku České Švýcarsko je nyní uzavřených a odznačených zhruba 35 km cest pro pěší, což představuje téměř 20 % ze zdejších 178 km turistických cest jen ze základní cestní sítě. Neprostupnou byla významná část území již dříve, a to v důsledku přehnané bezzásahovosti
a nezvládnutého řešení kůrovcové kalamity. Tento stav měl negativní dopad na rozsah a intenzitu požáru a jeho následky. Situace se ovšem stále nezlepšuje, naopak. Na konci roku 2022 přislíbil tehdejší ministr životního prostředí Marian Jurečka zpracování závazného harmonogramu prací
a stanovení termínů pro zpřístupnění uzavřených částí území parku. Místním ale nic takového dosud předloženo nebylo. Kdy a jestli se uzavřené cesty a cíle znovu otevřou, stále není potvrzené.
Jasno není ani ve věci obnovy historických a přeshraničních cest. „Loni v červnu české a německé obce spolu s dalšími místními aktéry žádali Ministerstvo životního prostředí o obnovení sedmi historických přeshraničních cest mezi Českým a Saským Švýcarskem. Nešlo jen o pěší, ale i o dvě požární cesty, aby se po neblahé zkušenosti s neprůchodností území zvýšila jeho bezpečnost a prostupnost. Dodnes ale nemáme žádnou oficiální reakci. My v obcích už nechceme pouze přihlížet a trpět následky konání, respektive nekonání Správy národního parku. Žít ve strachu a obavách, jako třeba právě při hašení požárů. Takto není možné dále pokračovat,“ vyjádřil se jeden ze signatářů výzvy Milan Dařina, místostarosta Jetřichovic a současně předseda nově založeného Svazku obcí v národním parku České Švýcarsko. Ten vznikl právě jako nástroj pro společný postup samospráv ve snaze vyvažovat důsledky jednostranného rozhodování státní ochrany přírody.
Miliardové ztráty ovlivňují život v obcích
Místní marně čekají i na zpřesnění termínů, kdy se veřejnosti opět zpřístupní Gabrielina stezka a Edmundova soutěska. Ty dlouhodobě patří k nejvyhledávanějším cílům v Českém Švýcarsku a jejich uzavření tak značně přispívá k fatálnímu propadu návštěvnosti v celém regionu. Ekonomické škody za roky 2022 a 2023 se podle odhadů vyšplhaly řádově až celkem ke
2 miliardám korun. „My jako podnikatelé v centru Českého Švýcarska balancujeme na hraně přežití. Nejprve povodně, pak kůrovcová kalamita, covid a požár. Nejhorší pro nás nyní je vypořádat se se zavřením cílů, kam předtím mířily statisíce turistů. Hotely a penziony zejí prázdnotou. A místo nějakého plánu, jak území znovu zprůchodnit a otevřít, se nám dostává jen mlčení a mlžení. Vidíme přitom, že to jde i jinak. Saská správa národního parku provedla již v roce 2022 podél všech cyklo i pěších tras na jejich území bezpečnostní těžbu, a tak jsou pro návštěvníky znovu přístupné,” shrnuje za místní podnikatele Roman Pluháček, majitel a provozovatel penzionů v Mezné.
S radikálními výpadky příjmů se potýkají i obce. Nejhůře je na tom Hřensko, kde musí rušit pracovní místa, a to nejen převozníků a obsluhy parkovišť, ale třeba i u obecní police.
Omezené kompetence při správě svěřeného území
Aktuální situace přitom ukazuje na letitý problém týkající se správy národního parku jako takového. S odkazem na ochranu přírody zde příslušné státní orgány po celá léta znemožňují činit kroky, které by k ní podle zástupců místní samosprávy i nezávislých vědců a ochránců přírody skutečně vedly. K příkladům patří staré, odumřelé – nastojato i ležící – dřevo po kůrovcové kalamitě. Obce namítaly, že když už správa ponechala bezzásahovost v podstatě na celém území národního parku, tak ať vstřícně řeší alespoň bezpečnostní a protipožární kácení souší podél turistických cest a v okolí obcí z důvodů blízkosti suchého mrtvého lesa sahajícího až k domům. Správa národního parku České Švýcarsko tyto námitky vyvracela tím, že odumřelé stromy prakticky nehoří, a tak žádné významné riziko nepředstavují. Rozsáhlé následky požáru z roku 2022 však bohužel daly za pravdu právě zástupcům místních samospráv.
K mnoha dalším sporným bodům patří likvidace modřínů coby domněle nepůvodního druhu v dané lokalitě. K ní došlo navzdory námitkám místních a ochránců přírody. Výsledky probíhajícího paleobotanického výzkumu přitom dokládají, že je modřín opadavý prokazatelně původní dřevinou skalních měst a do českých lesů i do zvláště chráněných území jednoznačně patří.
Téměř v ničem se neposunuly ani aktivity přislíbené po požáru. Patří k nim například řešení nepřijatelného technického stavu a majetkoprávního přístupu k národní přírodní památce Pravčická brána, úprava způsobu hospodaření v lučních porostech mezi lesy a okraji obcí nebo mapování disponibilních zdrojů vody pro zdolávání dalších případných požárů.
Chybí povinné zásady péče o národní park
Adekvátní správě jedinečné krajiny stojí bezprostředně v cestě i dosud neschválené zásady péče. Jde o klíčový dokument, který musí správa každého národního parku ze zákona mít. Platnost těch, které byly vytvořeny pro národní park České Švýcarsko, skončila v roce 2019. K přepracování návrhu zásad péče, které slíbila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková při setkání se starosty krátce po požáru v srpnu 2022, dodnes nedošlo.
Obce, které jsou zodpovědné za území sousedící s národním parkem a v jeho okolí, jsou přesvědčené, že k tomu nemají dostatečné kompetence. Volají tedy po posílení role místních samospráv v území národního parku. Usilují také o to, aby ochrana přírody nebyla zásadně upřednostňována před bezpečností území, místních obyvatel a návštěvníků. Vedle ochrany ekosystémů požadují také vyvážený důraz na podporu vzdělávání, rekreaci, osvětu a podporu místní ekonomiky, mj. i prostřednictvím udržitelného cestovního ruchu.
„Je smutné sledovat, kam jsme to dopracovali. Když výzvu podepisují nejen místní podnikatelé a samosprávy, ale i ochránci přírody, kteří před pětadvaceti lety usilovali o vznik národního parku, je něco shnilého v rezortu životního prostředí, jak by řekl klasik. Je evidentní, že dosavadní postupy státních orgánů ochrany přírody v řízení národních parků nejsou udržitelné, vedou ke škodám a musí se změnit,“ sdělil k výzvě senátor a předseda příslušného senátního výboru Zbyněk Linhart, který se tématu věnuje a výzvu premiérovi zprostředkovává.
Plné znění výzvy i další dokumenty a informace jsou zveřejněny na webu https://otevreteceskesvycarsko.cz/, kde se k výzvě Otevřete České Švýcarsko! může přidat každý, kdo souhlasí s jejím obsahem a záleží mu na trvale udržitelném rozvoji regionu Českého Švýcarska.
Kontakty pro média:
Milan Dařina
předseda Svazku obcí v Národním parku České Švýcarsko, místostarosta obce Jetřichovice
email: darina.milan@seznam.cz, telefon: 603 547 641
Roman Pluháček
majitel a provozovatel penzionů v Mezné, zastupitel obce Hřensko
email: info@rezort-mezna.cz, telefon: 736 672 331
Zbyněk Linhart
senátor za Děčínsko, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
e-mail: zbynek.linhart@zbyneklinhart.cz, telefon: 773 289 605
Soubory ke stažení:
Odpověď premiéra Petra Fialy na dopis
Tisková zpráva ze dne 19.1.2024
Otevřený dopis premiérovi
Průvodní dopis premiérovi
Seznam signatářů z první vlny
Seznam signatářů z druhé online vlny (sběr podpisů běží)
Logo Otevřete České Švýcarsko:
